Velké vrásky tuzemským bankám způsobilo poskytování hypoték cizincům, kteří je použili na nákup nemovitostí, jež pak dále pronajímali. Pokud nesplácejí, vymáhání je pro finanční domy výrazně složitější.Před krizí měli o nákupy bytů hlavně v Praze zájem zejména Britové a Irové.

Podle hypotečního odborníka Raiffeisenbank Jana Bureše někteří kupci poté, co se doma dostali do finančních potíží, dali od hypoték ruce pryč. "Pokud cizinec neplatí, opět se s ním snažíme dohodnout. V úvahu připadá také prodej pohledávky. Pokud nereaguje, máme rozhodčí doložky a soud může o prodeji nemovitosti rozhodnout i bez účasti dlužníka," vysvětluje Bureš. Pokud by i po prodeji nesplácené nemovitosti zůstal po dlužníkovi nějaký nedoplatek, banka by jej musela vymáhat prostřednictvím mezinárodních soudních sporů. Podle Burešova odhadu kupovali až tři procenta bytů v Praze v době před krizí cizinci, nejvíce přitom v roce 2008. Tehdy banky rozpůjčovaly na bydlení 120 miliard korun. Zájem cizinců o spekulativní nákupy bytů v Praze podle realitních makléřů po krizi prudce klesl. Teď je situace taková, že cizinci prodávají nemovitosti zpátky Čechům. "Zatímco před krizí byl poměr prodávaných bytů v Praze 60 ku 40 ve prospěch cizinců, nyní je to 70 ku 30 ve prospěch Čechů," říká Lukáš Šíma z kanceláře Svoboda & Williams, která se specializuje na prodej luxusnějších nemovitostí. Výjimkou jsou Rusové - ti ale nekupují nemovitosti na spekulace, ale na bydlení, a většinou platí hotově.

zdroj: www.E15.cz