Pětiletka či tříletka relativního klidu končí. Čechům, kteří si stačili vzít hypotéku s nízkým úrokem, vyskočí po uplynutí Fixace měsíční Splátka o několik stokorun až tisícikorun. Nepříjemný zásah do rodinného rozpočtu pocítí v nejbližších měsících nebo letech všichni, kdo si půjčovali na bydlení v době hypotečního boomu. Tehdy se zavázali platit zhruba čtyřprocentní úrok a většina z nich si zafixovala úrokovou sazbu na tři nebo pět let. Nyní jejich fixační období končí a banka jim sazbu – a tedy i měsíční splátku – citelně zvýší. I když to v současné době tak nevypadá, sazby komerčních úvěrů se standardně odvíjejí od základní sazby vyhlašované centrální bankou. Ta byla od vzniku samostatné ČR historicky nejníže od konce dubna do konce října 2005: na 1,75 procenta. Podle ukazatele Fincentrum Hypoindex spadly sazby nových hypoték na své historické dno v červenci 2005 – tehdy se nové hypotéky poskytovaly za průměrnou sazbu 3,62 procenta. Pod třemi procenty se komerční sazby pohybovaly i v prvním pololetí roku 2006. Pro srovnání: letos v říjnu činila průměrná sazba podle stejného ukazatele 5,7 procenta. „Sazby se nyní při otočce navyšují o více než procento,“ říká poradce jedné z největších finančně poradenských firem, jenž si nepřál být jmenován. Banky podle něho v takových případech klientovi zpravidla nabídnou vyšší sazbu než novému žadateli o hypotéku. „Sazba se blíží úroku, který se dnes dává na stoprocentní hypotéku, i když klient už část úvěru splatil.“ Sazby tzv. stoprocentních hypoték jsou přitom nejvyšší. Banky se tak často ke svému „starému“ klientovi chovají macešsky a dávají mu horší podmínky než člověku „z ulice“, kterého nikdy předtím neviděly. Nárůst úrokové sazby o jednu desetinu znamená zvýšení měsíční splátky asi o 60 korun za každý půjčený milion. Když se tedy například zvýší sazba u třímilionové hypotéky o jedno procento, člověk musí rázem měsíčně splácet o téměř devatenáct set víc. V podobné situaci je třeba být nekompromisní a své bance sám nebo s pomocí externího hypotečního makléře, který má díky objemu sjednávaných obchodů větší slovo, pohrozit odchodem jinam, kde dostanete lepší podmínky. Refinancování hypotéky se v poslední době dost rozmohlo, a banka by proto mohla být svolnější k individuálnímu přístupu, aby o klienta nepřišla. Klíčové je tady ale slovo „včas“. Banky sice v předstihu oznamují klientům, že končí fixace jejich úrokové sazby, některé ale jen několik týdnů, nebo dokonce dnů před uplynutím lhůty. Pro člověka neznalého aktuálních podmínek na trhu je nadlidský úkol se tak rychle zorientovat, najít pro sebe to nejlepší, natož si vyběhat všechny papíry. Vše podstatné je uvedeno v úvěrové smlouvě. „Datum podpisu smlouvy ale nemusí být vždy shodné s datem začátku fixace. Měl jsem pár případů, kdy jsme s klientem kvůli tomu konec fixace propásli a na refinancování tak už bylo pozdě,“ upozorňuje jeden z hypotečních poradců. Některé banky jsou při refinancování hypotéky odjinud vstřícné – například posuzují bonitu klienta mírněji nebo ji neprověřují vůbec či akceptují starý odhad ceny nemovitosti. „Banka využije podkladů, které klient předložil při žádosti o původní úvěr, a také informací týkajících se jeho platební morálky,“ uvádí například mluvčí Hypoteční banky Pavla Hávová.

zdroj: Týden