1. Ekonomický růst Krize ochromí, ať již na kratší či delší dobu, americkou, a tím i evropskou ekonomiku. To se dotkne i Česka, protože přes 80 procent vývozu míří do Unie. Náš ekonomický růst zvolní, otázkou zůstává, jak výrazně. Odhady ekonomů mluví o zpomalení růstu až na tři procenta v příštím roce poté, co se letos zatím držel nad 4,5 procenty. Už letos na konci roku někteří ekonomové předpovídají zvolnění až ke dvěma procentům. Důvodem budou problémy vývozců, které navíc znásobí silná koruna, jejíž vliv se promítne se zpožděním.

2. Ceny Krize by sama o sobě mohla růst cen zbrzdit, hlavně díky tomu, že na světových trzích klesaly ceny surovin včetně ropy. Jak však upozorňuje ekonom Luboš Mokráš z České spořitelny, obnovení důvěry může lehko vrátit ropu vysoko nad sto dolarů za barel. Ostatně nad tuto hranici se vyšplhala už v pátek, kdy začaly burzy po propadu růst. V lepším případě tak inflace spadne příští rok i pod nyní očekávaná tři procenta.

3. Úroky, splátky hypoték Výše úroků souvisí s vývojem inflace. Pokud bude ČNB věřit, že inflace spadne pod tři procenta, bude moci snížit úroky. Díky tomu by mohly zlevnit hypotéky, jejichž získání je kvůli větší obezřetnosti bank složitější. Analytici očekávají, že do konce roku centrální banka ještě jednou úroky sníží na 3,25 procenta.

4. Kurz koruny Dosavadní vývoj naznačuje, že v době krize si zahraniční investoři opět našli cestu k nákupům relativně bezpečné české měny. Ta tak minulý týden s výjimkou pátku převážně posilovala. Podobně by to mohlo být podle ekonomů i v dalších týdnech, pokud budou zmatky na finančních trzích pokračovat.

5. Nezaměstnanost Počet lidí bez práce v posledních letech klesal díky nabíhajícím novým podnikům a rostoucí průmyslové výrobě, kterou táhl export. Příští rok však zřejmě přijde obrat. Ochlazení poptávky po českém zboží se promítne do menšího počtu zakázek pro české podniky, a ty tak nebude tolik lidí potřebovat. Nezaměstnanost by například podle ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška měla na konci příštího roku vyšplhat na 6,3 procenta z letošních 5,7 procenta.

6. Mzdy Se zhoršující se kondicí podniků se nemohou těšit na větší přilepšování ani zaměstnanci. V porovnání s letošním rokem, kdy zatím mzdy rostly v průměru o osm procent, bude jejich růst o jedno až dvě procenta slabší. Na druhou stranu jej však vyváží nižší inflace, než jaká byla letos. Reálné mzdy by tak mohly příští rok růst rychleji než letos.

7. Státní finance Nižší ekonomický růst může stát příští rok připravit až o třicet miliard korun na daních oproti tomu, s čím počítal ministr Kalousek. Ten uvedl, že teď už krizovému scénáři rozpočet přizpůsobovat nebude a počká do konce roku, jak se situace vyvine. Teprve pak, pokud to bude nutné, upraví výhled daní a s ním bude muset najít v rozpočtu stejně velké škrty. Navíc bude zřejmě potřebovat i více peněz na dávky v nezaměstnanosti. Už teď to znamená jedno. Zemědělci a státní úředníci, kteří si ještě chtějí vymoci z rozpočtu více peněz, to budou mít těžké.

zdroj: Mladá fronta Dnes